Šlo to ven

14. ledna 2013 v 22:59 | Ravicu |  Můj život s diagnózou
Dnešní den začal naprosto chaoticky, poté se směřoval do velkého vypětí a vrátil se zpět do klidu a pak do světa smutku.


Přesto, že jsem byla objednaná k paní doktorce na 13tou hodinu, pro jistotu jsem nastavila budík na jedenáctou, hlavně proto, že chodím později spát a často se budík a nejlíp se mi spí zejména v poledních hodinách (ty polední hodiny mám už od dětství, to ani nesouvisí s tím, jakej jsem magor). Budík sice zazvonil, ale pak záhadně přestal a já samozřejmě zaspala! Ukažte mi někoho, kdo zaspí a přitom vstane v půl jedný odpoledne! Tak rychle jak jsem se snad nikdy nepřemohla jsem se vyhrabala z postele, až se mi udělalo špatně a vykonala jsem maratón na bus. Ovšem, když jsem doběhla, zjistila jsem, že mi pro změnu nefunguje elektronická cigareta! Co teď? Jedinej "venkovní" prostředek, který odvádí mou pozornost od nepředložeností a "pomáhá" mi. Nic. Autobus přijel, takže jsem celou cestu byla jak na jehlách. Hned jak jsem vystoupila, běžela jsem do trafiky a bafala jako komín než jsem došla k ordinaci.

S obavama jsem vešla do čekárny a koukám, ani moc lidí, to snad půjde rychle. Cha cháááá, chyba lávky. Starší dvojice se v ordinaci zdržela hodinu! A já v čekárně kvetla a přemýšlela jsem, že proskočím oknem. To, co jsem si o dané dvojici myslela na sebe vyjímečně neprozradím, protože se za to hodně stydím, bylo to hnusné, sobecké a nemístné, ale nervy jsou nervy!

Takže jsem se teda dostala na řadu a začala hodinová tragédie. Zvracela jsem na sebe všechny ty zrůdnosti, co mi šibujou po palici a to jsem jsem ještě nevyzvracela všechno. Ale řekla jsem paní doktorce adresu na tenhle blog, takže si může přečíst i moje kiksy a nezodpovědné chování. Jen doufám, že mně potom nezavře do psychárny (tímto Vás zdravím), ale ani bych se nedivila (já kdyžtak uteču - zase Vás zdravím). Myslela jsem si, že už ani nemám slzy, že už neumím plakat, že není co, přesto, jak mi v poslední době bylo, nešlo se mi vyplakat, ale v ordinaci ejhle, najednou jsem hodila tak litr vody ven. No rozebírat debaty nebudu, jen se mi "udělalo" o něco líp díky podpoře paní doktorky (tímto Vás líbám) a uklidnilo mně, když jsem zjistila, že teda asi takovej blázen nebudu. Dostala jsem další tabletky na večír, tak doufám, že budou ok. Ježiši, já se musím podívat na tu FOTOTERAPII o který vim velký kulový a co mně zaujalo a myslím, že by to bylo super - debile nezapomeň na to!!!! Dám si nějakou upomínku. Jeee, taky musím vzít rozpis šichet a objednat se za měsíc, na to taky nesmim zapomenout!!! Můj dementní mozečku, vem si ginko-bilobu a nezapomeň!!! A jdu už za ten měsíc teda, hmmm, přemýšlím proč, hmmm, jako bych to nevěděla, ne klid, není to proto, že si psychopat!!! Nic, jdeme dál. V ordinaci jsem byla přes hodinu!!! Mně to přišlo jako pět minut, nestačím se divit. A mimnko, to je vskutku krásný, člověk se musel usmívat ikdyž mu nebylo do smíchu. Mám nápad, najdu milionáře, otěhotním, budou velký alimenty, takže to uživím a budu mít pro co žít, možná by to byla dobrá terapie. To mám zase v palici bejkárny co? Ale nevím, já a dítě??? Při mým psychopatickým štěstí se u mně projeví poporodní deprese, následně laktační psychóza a následně vyskočim z okna našeho superbezva moderního porodního oddělení! Už se vidim, jak zvládám ten stres. Nebo mám další variantu, že to se konat nebude, ale skončím jako doktorka Králová v nemocnici na kraji města a děcko bude chudák bez otce, takže já snad radši skočim z toho okna. Melu sračky, jdem na zbytek dne...

Jelikož jsem celou tu dobu nejedla a nepila, po cestě jsem si koupila velmi zdraví prospěšný fastfood, šla jsem si koupit nový boty do práce, ty co nosím už zřejmě v tuhle chvíli hnijou a pak na domluvenou schůzku do čajovny. Byla jsem ráda, že holky vidím a lecos jsme probraly a dokonce jsem se i ZASMÁLA! Nicméně jsem témeře celou dobu měla pocit, že se mi hrnou slzy do očí, ale to byl jen pocit. I po vypítí super zeleného čaje na mně padla taková únava, že jsem myslela, že ani netrefím domu. Ale teď je to lepší. Zavrtaná ve svym pelechu, zvracející nesmysly do blogu! Dnes to šlo dokonale všechno ven!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)