Režim?!

2. června 2013 v 17:53 | Ravicu |  Můj život s diagnózou
Nějak se stále zamýšlím nad tím, co já a životní rytmus, nebo režim či co. Nic moc mi z toho nevychází...


Totiž jak jsem se dočetla, magor jako já by měl mít nějaký pravidelný režim. Cha! No už se vidim! Dá se říct, že prakticky odmalička jsem spíš antirežimový typ. Nakonec moje práce mi to v podstatě ani nedovoluje. Dvanáctky denní - noční a v nepravidelném uspořádání, žádný kratký dlouhý týden, nic takového. Když jsem byla mladší, tak jsem režim také neměla. Do školy jsem stejně chodila, jak se mi chtělo (zejména v prvním ročníku vyšší školy), po škole jsem jeden den spala, druhý den jsem hýřila aktivitou až do pozních hodin, někdy jsem nestíhala, někdy jsem prostě nedělala nic, spát jsem chodila taktéž různě a vstávala jsem si jako bych chodila do houslí. Tak nevím. Naposledy jsem zažila nějaký režim asi jako malé dítko.

Mě děsí jenom představa, že bych jako většina lidí chodila do práce pondělí - pátek. To člověk podle mě nic nestihne a den je stejně zabit. A hlavně moje noční můra - ranní vstávání. Odmalička nenávidím rána. Jestli se někdy probudím s úsměvem pak je to jednou za půl roku (lituju toho, kdo by se mnou jednou eventuelně žil). Čekají mě teď dvě denní a jak říká naše mládež - já je hejtuju :D I v práci se probírám až tak po ranní hygieně pacientů a ta končí cca za tři hodiny po mém probuzení. Největší aktivitu ovšem produkuju v noci. Zajímavé je, že na škole jsem se musela učit hned odpoledne, nebo dopoledne když bylo zkouškové, v noci bych se nic nenaučila. Nevyznám se v tom.

Snažím se teď poznat, jestli mě ta nepravidelnost náhodou neovlivňuje. Doufám že ne! Nakonec i kdyby, asi bych se zachovala nezodpovědně dokud by to jen šlo, protože se rozhodně nehodlám vzdát práce na jednotce intenzivní péče! Nejsem karieristka, ale tuhle práci fakt žeru! Asi by mě položilo dělat někdy, kde je jednosměnný provoz, jako jsou ambulance. Už jenom představa tej nudy mě zabíjí.

Dnes závěr nemám. V hlavě mám tisíce rotujících myšlenek, které nemají ani hlavu ani patu. Jdu je zapuzovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)