Horská dráha

4. července 2013 v 20:33 | Ravicu |  Můj vnitřní tvůrčí svět
Mašinka drandí jak zběsilá,
prudce se v zatáčkách nahýbá.
Dívat se kolem nikdo nestačí,
každý čeká, kdy zas zabočí.


Střemhlav dolů žene se,
kapku odporu nesnese.
Vzápětí řítí se vzhůru,
bez jakéhokoliv studu.

Kdyby mohla vykolejit,
kopcovitý terén změnit.
Být jako opravdová mašinka,
kolem klid a rovinka.

Koleje pevně jí svírají,
vysněnou svobodu nedají.
Když už konečně bude kopců konec,
proč nezvoní pohádkový zvonec?

Otrokem kolejí,
do konce svých dní,
život na kolejích dlí,
s bolestí uvnitř spí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)