42. - 43. den !!!!

20. listopadu 2013 v 21:13 | Ravicu |  Deníček z léčebny
Podivně se cítím, avšak dobře se cítím, je velmi zajímavé, to co se událo 43. den, navíc mi to úplně smazalo pamět událostí předešlého týdne...


Původně jsem chtěla napsat celkem slušný článek ze 42. dne, ale musím říct, že jsem úplně odbouraná ze dne nadcházejícího. Jsem strašně překvapená, dostala jsem spoustu síly, všechno se ve mě míchá a snažím se to pochopit a snažím se konečně se přestat podceňovat, jak mi všichni říkají... A o čem, že tu tak nadšeně melu?

Nedávno jsem tu psala, že jsem se rozhodla pokořit svůj nejvyšší ledovec a sice vzít si životopisnou skupinu. Přihlášena jsem již byla, teď jenom přežít ono vyprávění, otázky a postřehy okolí...No měla jsem z toho strach a hrůzu, ale dopadlo to pro mě fakt nečekaně. Než se k tomu dostanu, tak popíšu podobným plkáním asi celou stránku, ale já jsem z toho fakt vedle!

Zkrátka, vyprávěla jsem, bylo ticho, skončila jsem, bylo zase ticho, pak se rozpohybovaly nějaké otázky společně se šumem okolí. Čučela jsem jak blázen.

Všichni mi říkali, že se cítí trapně nebo jako slaboši, když si představí svoje životní problémy a porovnají je s mým dosavadním životem. Dále zaznívalo, že nejsou schopni pochopit, jak jsem za takových podmínek mohla vystudovat a jak jsem vůbec celou situaci, vlastně život mohla zvládnout a vyrůst do tak bezvadné osoby. Dále silný obdiv k mému odpuštění otci a matce, že si nedokáží představit, že by to oni byli schopni odpustit. Zaznělo dokonce, že jsem pro někoho vzorem. Další bylo, že je úplně fenomenální jak držím ochrannou ruku nad sestrou. No bylo toho plno, zatím jen to, co mi uvízlo v paměti. Všichni mačkali kapesníky, měli uslzené oči, pan psycholog dokoce výrazně změnil výraz tak, že jsem to u něj ještě neviděla, sestřička mi nemohla dát ani zpětnou vazbu, protože se rozbrečela. No já jsem z toho celá vedle. Samozřejmě jsem taky řvala, poslouchala chvalozpěvy a přání do života.

Přece každý má problémy, každý má své a ty které má jsou přece ty těžké, nedá se srovnávat. A navíc, jsou na tom lidé mnohem hůř. Tyhle moje argumenty mi všichni hned vyvrátili a pokračovali ve chvalozpěvech. Bože, nemůžu uvěřit, že bych byla fakt tak silná a skvělá??? Jsem toho plná, je to ale úžasný pocit, slyšet najednou tak mnoho chvály....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)