50. den

27. listopadu 2013 v 20:32 | Ravicu |  Deníček z léčebny
Dnes píšu naposledy!!!!! Nervozita graduje!


Asi bych měla napsat něco hodně duchaplného napsat, bohužel mě nic nenapadá. Tak udělám alespoň shrnutí. Odchází se mi těžce a přitom s jakousi lehkostí. Najednou musím odejít do reality, která číhá za ochrannými zdmi. Jsem připravena jí čelit, jen mě nesmí ovládnout můj strach. Má nemoc se vyřešila, nálady se stabilizovaly, na sobě jsem zapracovala, tak teď nepřestat a vykročit správnou nohou.

Víte, já si vážně myslela, že už mi není pomoci. Střídání nálad bylo tak rapidní a nezvladatelné. Copak hypománie, to byly skvělé stavy, ale ty propady dolů byly o to těžší. Ta beznaděj a chuť jenom na umírání. Teď? Sice jsem dala zabrat i panu doktorovi, že si sám oddechl, když došlo ke stabilizaci, ale je mi fajn. Žádná myšlenka na smrt, žádnej beznadějnej a bezvýchozí stav plnej obviňování se. Jsem ráda, že to můj ošetřující machr takhle zvládnul a hlavně, že to se mnou vydržel. Nekonečný vděk, obdiv a pokora. Díky moc za nový život!

Kromě toho bych to nebyla já, kdybych nezačala přitahovat alespoň drobné katastrofy. Dneska byl soud ohledně ségry a alimenty. Je to trochu složitější, nemáme to jako normální rodiny, nechci to tu popisovat, pro tátu to dopadlo dobře, matka dylina. Kromě toho, že už mi drahá matinka psala nesmysly, mi psal i fotřik, že tam viděl ségru a že mu to trhá srdce, což ve mě vzbouzí samozřejmě moje interní obdobné pocity. Není to zrovna ideální situace na příchod domů....

Držte mi palce!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)