Za hranicemi

8. listopadu 2013 v 19:41 | Ravicu |  Mezi nebem a zemí
Tentokrát opět nebudu psát ani básni a ni příběh, ale opět po dlouhé době zabrousím do svého duchovního světa, spíše do svého vnitřního světa..


Nedávno jsem na blog psala článek o dušičkách, kde jsem říkala, že je mi líto, že nemůžu tady v léčebně zapálit svíčku. Myslela jsem, že druhého listopadu ale druhý den jsem zjistila, že jsem byla o den napřed, takže druhého listopadu jsem přijela na propustku domu! To znamenalo co? Ano, zapálila jsem oltář a poklonila se, vzdala hold. Použila jsem i vykuřovadla a to hojne, že jsem pak musela trochu odvětrat, páč přes ten dým nebylo skoro vidět....

Pak jsem si říkala, že by bylo fajn, kdyby mě moje babička nebo Péťa přišli navštívit. Myslela jsem na jejich duše vcelku urputně. Nakoec jsem zhasila oltář a nechala dohořet malé svíčky, ze kterých nehrozí požár a chystala se do říše snů...Spala jsem tak divně, dobře a přitom divně, jakoby polospánek, přitom jsem měla pocit, že spím tvrdě...zvláštní...

Pak se stalo něco neuvěřitelného. Nejsem si jistá, byl-li to sen, nebo realita. Tentokrát si opravdu nejsem jistá, jako jsem by byla jistá svým posledním zážitkem, který jsem tu na blogu popisovala ve stejné rubrice pod názvem Ve snu...

Začala jsem se tak zvláštně probouzet, měla jsem polootevřené oči, ale nějak mi je nešlo otevřít úplně. Viděla jsem jen mlhu a kolem bylo světlo (byla tma). Zdálo se mi, že nějak fouká, tak jsem si chtěla přitáhnout peřinu, ale něco mi v tom bránilo, nakonec se mi vyvlékla z ruky a někdo jí začal zvedat a já cítila, jak se mě někdo dotýká a snaží se mě pohladit nebo já nevím co to bylo. Každopádně ten někdo byl pěkně zbrklý, takže jsem dostala strach rychle jsem trhla peřinou a zajela pod ní jako blesk a pak už si nic nepamatuju, jak jsem se lekla, rychle všechno ustalo, jen ten zvláštní pocit...

Byl jste se na mě někdo podívat? Babi, Péťo? Proč tak zbrkle? Nebo nějaká síla, dimenze? Do teď nevím, co se stalo....

Závěrem: Ano, jsem blázen v léčebně, ale nejsem takovej, abych nevěděla, co se kolem dějea co prožívám. O tom, že si někdo bude myslet o mé svéprávnosti určité věci jsem naznačila v minulém článku, ale nijak mě tento fakt netíží, prostě to byla, jak jsem napsala...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 9. listopadu 2013 v 9:03 | Reagovat

Tak jestli to byl pocit plný strachu, nejspíš to bylo něco temného... ale jestli ses jenom lekla například nenadálého příchodu svojí babičky... poznáš to podle svého srdce :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)