Nečekaný podraz

12. ledna 2014 v 0:49 | Ravicu |  Stalo se u blázna ...
Čekala jsem opravdu hodně, byla jsem připravena na plno problémů, na plno zkoušek, které budou testovat mojí bojovnost a mojí odhodlanost nevzdávat se a já nevím, co vlastně všechno dohromady. Tenhle podraz mi ale dokonale podrazil můj základní kámen...



Možná, že už jsem tu někdy psala nebo se zmiňovala o tom, jak mi moje bezvadná kamarádka chybí a že se mi vůbec neozývá a když už, tak se se mnou v podstatě nebaví. Říkala jsem si, má teď problémy s hledáním baráku co chtějí koupit, asi má moc práce a já nevím, co všechno. Ani když jsem byla v blázinci, kdy jsem potřebovala největší podporu, tak si na mě nevzpomněla..... Mimochodem na fb je skoo neustále a řeší s "holkama" strašný kraviny a je věčně vysmátá. Fotky z různých pochybných oslav, horší než pubescent.

Všechno bych byla schopná přijmout, akcetovat. Ovšem to, co se mi doneslo, mě zatáhlo úplně dolů. Jednak mi moje další kamarádka ze školy vysvětlila, proč se od ní tenkrát distancovala. Prý potřebuje lidi jen k tomu, aby jí mohli obdivovat, mohla je ovládat, aby ona byla "králem". Moc jsem tomu nevěřila. Postupně se mi začaly dostávat informace, které jakoby doplnily složitý rébus. Ovšem zdroj né úplně spolehlivý, tito lidé taktéž oplývají určitým druhem fantasie....

Každý rok jsem dávala kamarádce nějakej ten peníz pro malou k narozkám a k Vánocům, protože to bylo moje zlatíčko a byla jsem u ní už od miminka. Samozřejmě ještě z léčebny jsem jí napsala, že moje marodní sotva uživí mě a že jí nemůžu letos dát. Odpověď nula. Kdyby napsala chcípni, ale nic!!!

A pak přišla ta největší rána. Kluk se kterým má malou (žije s jiným) vyklopil co o mě kdysi říkala a mě se uzavřel kruh, spadl stavební kámen. Měla tenkrát říct něco ve smyslu, že se jí hodím a až se jí hodit nebudu, že se na mě vysere. Nemůžu to pochopit, přemýšlím, přemítám, vzpomínám, dedukuju. Takový pevný přátelství to bylo. Říkám si, tolik věcí pro mě udělala - na druhou stranu v tom má zřejmě pravdu moje druhá kamarádka - pro tebe to tehdy moc, ale pro ní to nebylo nic a měla tak pocit, že má navrch a že okolí jí bere jako dobrodince. Myslela jsem si, že toto přátelství je upřímné a takových svazků že je málo.

Musím se z toho vymotat a stále nevím, co si mám myslet. Nejlpeší bude časový odstup. Včera mě to totálně vyhodilo. Večer jsem celej prořvala, nemohla jsem spát a ráno bylo podobné ránu depresanta. Dneska je mi chvíli fajn a chvíli mě to pěkně zabodá u srdce.

Dokonce jsem prosila Péťu (čtenáři ví), aby mi poradil, protože nevím co a jak a jsem zmatená. Nečekala jsem se, že mi přání splní. Opravdu se mi vloudil do snu. Bohužel jsem byla tak mimo, že si nepamatuju jeho podstatu. Třeba si začnu vzpomínat a pomalu skládat tu mojí skládačku. Neveselé dny.....

Zároveň to beru i jako zkoušku svojí bojovnosti a vytrvalosti. Měla jsem ty tendence včera, hodit všechno do obilí, vykašlat se na všechno, protože proč já se snažím, když "moje" věrné síly se na mě vykašlaly. Nakonec jsem došla k závěru, že to musím probojovat. Přece jsem toho tolik přežila, přetrpěla, dostalo se mi úžasné možnosti začít od začátku s čistým štítem a teď bych to měla zahodit? No to ne, to bych se asi musela stydět.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)