Jediná jistota (téma: Téma, o kterém nikdo nemluví)

4. března 2014 v 22:31 | Ravicu |  Téma týdne
Ač je naše společnost údajně otevřená, demokratická a já nevím co ještě, stále je plno témat, která jsou tabu a asi i dlouho zůstanou. Viděli jsme mnoho dokumentů o drogách, o jiných závislostech, o vrazích, o pofidérních obchodech, o děvkách, o lidském těle od áááááá až do žééééét, dokonce i o bláznech a že my blázni jsme stále ještě zpoliviny tabuizování. Stále nám tu ale visí jedna jediná jistota, která nás v životě čeká a které se tolik bojíme.


O bolestém tématu smrti a umírání jsem viděla všeho všudy jeden jediný dokument z dílny BBC jako součást dokumentů o lidském těle. Celý ten projekt byl vcelku nevšedně pojatý a tak mě ani nepřekvapilo, že poslední díl zobrazoval umírání takřka v přímém přenosu. Ne, nepředstavujte si filmovém drama, kde hrdina buď křičí bolestí, až najednou zmlkne, dokonce ani borce, kterej se až do samotného konce směje a uklidňuje své pozůstalé. Nic takového. Zkrátka vidíte život na prahu smrti, nepřibarvený, prostý a jednoduše odhalený.

Ne, nemám v úmysl lomit tlapama nad kedlubnou a probírat tu, proč je pro nás smrt takové tabu. Ve světě plném techniky, praček na pěněz a jinými pofiderními věcičkami jsme zapomněli na to, že jsme lidé a od toho se odvíjí i pojetí člověka. Dřív lidé umírali doma a nikomu to nepřišlo jako tabu. Další věcí je fakt, že bychom se smrti jako takové ani toliko nebáli, spíš se bojíme toho, co nám vezme, nebo co před ní můžeme vytrpět. Smrt ale není smutná, je normální, tahle doba je smutná....

Na závěr, zkuste zadat do googlu slovo smrt. Jako první hrdě a nepřekvapivě vyleze wikipedie s odborným popisem, co je to smrt. Druhá položka v pořadí mě trochu šokovala a nečekala jsem jí. Nicméně jedna jediná webová stránka zabývající se smrtí tak, aby se lidé přestali bát. A zbytek? Blesk - šokující smrt, Tarzanova smrt, citáty o smrti, smrt na facebooku, myslím, že dál nemusím pokračovat...

Asi jsem trochu deformovaná svou prací, smrt vídám víc než často. Paradoxem je, že u některých pacientů, ač jsem je v podstatě pořádně neznala, mě jejich odchod zabolí. Paradoxně když si spojím slovo smrt s mým dědou, udělá se mi mdlo. Zvláštní je, že pokud mě napadne vlastní smrt, ani to se mnou nehne....

V hospůdkách rádi probíráme kontroverzní témata, ale ještě nikde (kromě stolu utahaných zdravotníků) jsem neslyšela debatu o umírání. Nebo je někdo vyjímka? Probírali jste někdy smrt s kamarády u stolu?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 5. března 2014 v 8:02 | Reagovat

O smrti jsem četla už opravdu hodně článků v enigmě a taky viděla dost dokumentů včetně rozborů způsobů trestů smrti. A pořád si myslím, že se o tom mluví dost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)