Poslední z mé trojice (Petr Novák)

15. března 2014 v 1:21 | Ravicu |  Umění, co mě hřeje
Už dlouho si říkám, že sem konečně napíšu o Petru Novákovi článek, ale dostávám se k němu až teď. Poslední z mé trojice proto, že mými vzory a lidmi, kterých si vážím ve svém top žebříčku jsou samí Petrové - Petr Novák, Petr Hejduk a Petr Muk. Vím, mám zvláštní výběr, ale koho to překvapí?



Kdo byl Petr Novák?

V roce 1963 založil George and Beatovens. Ve sklepě natočili několik svých písniček a dvě z nich publicista Jiří Černý vybral do svého hudebního pořadu Houpačka. Skladba Já budu chodit po špičkách se okamžitě stala hitem.
V roce 1966 nastoupil do skupiny Flamengo. Na světě bylo Povídej. Následoval další úspěšný singl Náhrobní kámen. V roce 1967 vyhrává tato píseň 1. místo v anketě Zlatý slavík.

Hudbu psal i pro jiné zpěváky, např. pro Pavla Sedláčka skladbu Džbán a i jiní psali pro něj, např. Petr Janda - skladba Bezhlavý rytíř. Dvorním textařem Petra Nováka byl Ivo Plicka, se kterým bydleli naproti sobě - jak říkali - stačilo přejít chodbu. Roku 1969 na soutěži Bratislavská lyra vyhlásil minutu ticha za Jana Palacha, ale vzhledem ke své popularitě nedostal oficiální zákaz (To jediná věc, kdy se názorově výrazně rozcházíme - já mám totiž Palacha za blázna a ne za hrdinu).

Na Petra byl pak cílevědomě vyvíjen nátlak, navíc také ztrácí oporu ve svém textaři Ivo Plickovi, který odjíždí do zahraničí do Mnichova.
V roce 1975 přichystal se skupinou C&K Vocal a skupinou Bohuslava Jandy monotematickou desku, rockovou operu, Kráska a zvíře. Texty napsal Zdeněk Rytíř. Moderní pojetí pohádky naroubované na dnešní svět - mimochodem velmi emotivní, pravdivé a mrazící.
Přeskočíme rovnou do roku 1989, kdy světlo světa spatřil projekt Memento - příběh o drogách podle stejnojmenné knihy publicisty Radka Johna (desku otextoval Michael Žantovský) - opět naprosto zdrcující, pravdivé a emotivní.

V roce 1984 se oženil s herečkou Evou Jakoubkovou.

Od počátku 90. let koncertoval se zpěvákem Karlem Kahovcem. V 90. létech natočil jediné a poslední řadové album s názvem Dávné sliby, kde se na textech mj. podílel i básník Pavel Šrut. Společně s Karlem Kahovcem také připravili album Rub a líc, kde si společně zazpívali tři duety.

Po celou svou kariéru bojoval s velmi špatným zdravotním stavem. Moc nejedl, o to více kouřil a pil, mnohokrát musel být hospitalizován. Měl vyložený odpor k jídlu, trpěl mentální anorexií. Odešel předčasně v 51 letech.

Já a Petr

Petrovy písničky jsem znala odmalička, považovala jsem je za jakousi samozřejmost v denním hudebním programu. Nikdy jsem je ale neposlouchala opravdově. Změnilo se to tuším kolem 11tého roku, kdy jsem byla unavená a znechucená moderní hudební scénou, už tehdy mi přišla komerčně trapná. Začala jsem tedy hledat v domácí sbírce (a že byla kurva velká! :D ) a cosi mi říkalo vezmi si tuhle (12 nej). Tak jsem si jí vzala. Měla jsem tehdy rozdělanou nějakou práci do školy - nějaký projekt a jak začala hrát hudba, tvorba mého projektu se zastavila a já celou dobu, než celé album dohrálo, seděla téměř bez hnutí a s otevřenou pusou, možná i se slzou na krajíčku. A tak začal můj příběh já a Petr.

Jakožto pubertální dítko - byl to můj miláček, což je sice stále, ale trochu jinak :) Neposlouchala jsem nic jiného, sháněla jsem alba, informace, fotky, no prostě cokoliv, co by s Petrem souviselo. Ráno se mnou vstával, večer se mnou usínal. Petr byl moje droga. Na světě neexistovalo nic jiného než Petr. Došlo to až tak daleko, že jsem často brečela a říkala jsem proč musel umřít - poté následovaly rodinné promluvy - už mi chtěli trhat plakáty a zabavovat muziku :D K tomu naštěstí nedošlo. Díky Petrovi jsem vlastně začala vnímat opravdovou muziku, tu která něco řekne, tu, která je od srdce. Jelikož všichni bigbíťáci byli (jsou) propojení, dostávala jsem se tak i k jiným interpretům a tak jsem zmapovala celou českou hudební sféru - díky Petrovi. Dodnes si říkám, že Petr se do téhle doby nehodil. Stačilo aby promluvil a člověku by ukápla slza nad těmi krásnými a opravdovými slovy. Na něm bylo vidět, jak moc velký to byl dobrák. Chvílemi mám pocit, že bych nad jeho odchodem byla schopna znovu zaplakat....

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 signoraa signoraa | Web | 16. března 2014 v 19:00 | Reagovat

Já ti rozumím, protože Petr Novák byl a stále je jedním z nejlepších zpěváků, kteří tu byli.
Já ho zažila i osobně, párkrát jsem se s ním setkala U Prince, kam pravidelně chodil. Možná to, co ted' napíšu, vyzní komicky, ale když zemřel, moje kamarádka, která žije v Německu, mi k jeho úmrtí poslala kondolenci.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)