Schizotypální porucha osobnosti

8. března 2014 v 18:47 | Ravicu |  Onemocnění duše
Dnes si upřesníme jednu z mnoha poruch osobností a to schizotypální osobnost



Lidé s touto poruchou bývají svým zevnějškem a chováním výrazně nápadní, že si toho jejich okolí brzy všimne. Tato porucha asi ze všech osobnostních poruch nejblíže odpovídá vžité představě laické veřejnosti o šílenství. Myšlení a vnímání bývá deformováno, je protkáno magickými prvky a symbolismy, chování je obřadné, podivné a výstřední, řeč a vyjadřování zvláštní. Jejich tématy bývají jasnozřivost, magie, bájné světy a povrchní rádoby existenciální filosofování. Působí, jako by byli z jiné planety, nebo připomínají postavičky z fantasy příběhů. Porucha je charakterizována výstředním chováním a poruchami myšlení a afektu' které jsou podobné schizofrenním' ale určité a charakteristické symptomy se nevyskytnou v žádném stadiu.

Symptomy mohou zahrnovat chladné a nepřiměřené afekty' anhedonii' podivínské' nápadné chování; tendenci k izolaci od společnosti; paranoidní nebo bizarní nápady' ale nikoliv pravé bludy; vtíravé ruminace; poruchy myšlení a vnímání; občasné přechodné' jakoby psychotické ataky s intenzivními iluzemi' sluchovými a jinými halucinacemi a bludům podobnými myšlenkami' obvykle bez zevní provokace.

Tyto vlastnosti je omezují a téměř znemožňují navazování vztahů. Tito lidé nebývají schopni vyhledat psychiatrickou pomoc, většinou je jedinec k léčbě dotlačen rodinou a blízkými. Projevy jsou často podobné příznakům schizofrenie, což může někdy působit diagnostické těžkosti. Pacienti se schizotypální poruchou však bývají excentričtí již v dětství, nedochází u nich ke zlomu, který představuje rozvoj a propuknutí schizofrenie. Navíc schizofrenie osobnost pacienta často postupně mění až ničí, naproti tomu u schizotypální poruchy osobnosti k tomuto jevu nedochází.

Léčba je velmi svízelná a dlouhodobá, nejedná se o léčbu v pravém slova smyslu, je spíše zaměřena na přijetí rysů osobnosti a způsoby, jak reagovat na konfliktní situace, aby nedocházelo k dekompenzacím. Na místě je dlouhodobá psychoterapie spíše individuální (trvající i roky), skupinová terapie se hodí spíše jako vložená do tohoto procesu a spíše ke konci dlouhodobé individuální terapie. Je důležité, aby pacient nahlédl na své rigidní vzorce myšlení, chování i emočního prožívání a objevil i jiné možnosti.

Léky pomáhají zvládnout emoční projevy a projevy chování. Zde se více uplatní neuroleptika, pro kontrolu impulzivního chování bývají vhodná i depotní v podobě dlouhodobě působících svalových injekcí (Moditen, Fluanxol, Haloperidol decaonat aj.), stejně mohou být vhodné thymostabilizátory. Ke zvládání přidružených neurotických příznaků jsou podávána rovněž antidepresiva. S anxiolytiky je nutno pracovat ještě opatrněji než u neurotických poruch vzhledem k vyššímu riziku vzniku závislosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)