To, za co mě plísní! (téma: ohlušující ticho)

14. března 2014 v 13:47 | Ravicu |  Téma týdne
Ticho! Krásná věc, kterou miluji, která mě uvádí do klidu. Bohužel mé osobní ticho je někdy více než nežádoucí.



Nejde jenom o ticho, které se eventuálně vyskytuje kolem mě, nebo v mé soukromé bublině, ale ticho, které vydávám. Neustále slyším od okolí, ať je to rodina, přátelé či kolegové, že se ode mě nic nedozví, že pořád jenom mlčím. Faktem je, že když hubu otevřu, pak perlím a dochází k situaci, že se v každé větě objeví nějaká ta vulgaritka - to abych překryla můj momentální bolestný či nejistý duševní stav, nebo okolí padá smíchy na hubu, páč takovou hlášku můžu vymyslet jenom já.

Nemám zkrátka potřebu mluvit, pokud se zrovna neocitám v nějakém manickém stavu. Nic nadpozemského se kolem mě neděje, obyčejný život pluje dál a většinou nemám co ke sdělení. Pochybuju, že by někoho zajímalo, jak jsme resuscitovali, jak jsme ředili léky. Postěžuju si ve chvíli, kdy sděluji nějakou zvláštní situaci a problém nastává, že jsou situace o kterých mluvit nechci, takže co nám z toho vyjde? Není moc co k povídání. Dál - moje péče o dommácnost, moje relaxace, moje nákupy, moje rodinné návštěvy, moje chození na bazén - nepřijde mi na tom nic zajímavého a tudíž nemám potřebu věci sdělovat....

Momentálně jsem schopna sdělit dvě věci - já a škola, personální situace na pracovišti - což taky můžu klovat do hlavy jen někomu. V úvahu pak ještě možná připadá diskuze na aktuální téma - Ukrajina, nebo naplánování nějaké aktivity... Opravdu mě nebaví chrlit za každou cenu všechno, co se mi rodí v hlavě, nebaví mě tlachat o kosmetice a podobných hovadinách....

Navíc v práci člověk tu hubu nezavře, pokud zrovna nemá na starosti pacienta na umělé ventilaci, ale na toho je třeba mluvit. Mluvíte, mluvíte, mluvíte. Pak mám dokonce potřebu si od mluvení odpočinout a vychutnat si to ohlušující ticho ve mě a kolem mě....

Takže? Závěrem asi nic, jenom ticho.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | E-mail | Web | 14. března 2014 v 16:42 | Reagovat

Krásně napsaný článek. Jsem velmi umělecky založená a jen tak s někým si nedokážu popovídat - nejde to, dokonce nejsem schopna ani nadhodit téma. A proto mě možná trápí to ohlušující ticho, ze kterého občas šílím. Studuji na OA prvním rokem, ale budu přestupovat na uměleckou, protože si chci jít za svým snem  - vždycky mě něco fascinovalo na extravagantních lidech, nebo na těch jediních, kteří se zkrátka něčím lišili...
V současné době mlčím...už přes půl roku. Nesnažím se už nikomu podávat informace o tom, co se včera stalo nebo jako dopadla ta písemka z ájiny - nikoho by to stejně nezajímalo. Nejvíc mě naštvou lidi, kteří se mě dotčeně zeptají, PROČ s nimi nemluvím, lidi, kteří se mnou nikdy neprohodili ani slovo...

Zvu Tě na svůj blog: humanlizards.blog.cz - budu ráda, když se dostavíš :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)