Ztratila jsem ho

19. dubna 2014 v 18:10 | Ravicu |  Mezi nebem a zemí
Nevím, zda-li se mělo jednat o nějaké varování nebo o ztrátu, vlastně vůbec netuším, co to mělo znamenat, každopádně můj pocit je ten, že jsem přišla o svého anděla strážného...



Co to zase mele, to si určitě říká většina z Vás, popřípadě už hned určujete diagnózu - zbláznila se úplně. Možná, že máte pravdu. sama nevím. Všichni kdo mě znají, nebo kdo sem občas zavítají, vědí, že můj anděl strážný je jeden z "mých Petrů". Zkrátka Petr. A taky už ví, proč tomu tak je. Shrnu to pro ty, kteří nevědí - komunikujeme prostřednictvím snů, když mi bylo nejhůř, přišel mi pomoct, když jsem se rozhodovala, jestli mám jít do léčebny nebo si to hodit, pomalu mě dotlačil do léčebny....

Dnešní sen s velkou pravděpodobností oznámil konec tohoto úžasného vztahu. Byl to strašný sen. Nebylo mi dobře a motala jsem se někde mezi paneláky a hledala jsem ho. Najednou jsem došla před dům, kde bydlí děda a vzpomněla jsem si na historku a o sebevrahovi, která se skutečně stala a já si jí vybavila ve snu a pak najednou - všude bylo mnoho lidí a všichni křičeli neskákej. Dívala jsem se nahoru a zjistila jsem, že tam stojí on. Začala jsem se bát, snažila jsem se všechny překřičet, že prý mě by mohl poslechnout. Myslela jsem, že se otáčí a jde dolů a tak jsem se taky otočila, ale najednou jsem viděla rychlý pohyb a šílenou ránu - ani mě neposlechl a skočil. Najednou se mi podlomily nohy a propadla jsem šílené hysterii. Ztratila jsem ho....

O to větší šok byl, když jsem utíkala do práce a prosila jsem, aby ho zaintubovali. Pochopitelně na mě koukali, jestli jsem se nezbláznila. Opět tu figuroval jeho manažer. Díval se na mě jako vždy s opovržením - nechceš ho nechat v klidu odejít, čím mu pomůžeš, když ho zaintubuješ, vždyť skočil z několika set metrů! Měl pravdu a já jen viděla "čáru" (rovná přímka ekg - znáte z filmů). Odešla jsem brečet někam za roh, nebyla jsem se schopná rozloučit. Pak za mnou přišly sestřičky, jestli si chci tělo připravit (pieta). Chodila jsem kolem a bála jsem se, bála jsem se toho, že je mrtvý. Pak za ním začaly chodit zástupy lidí, jakože známí a rodina a všichni s ním na chvíli byli, chtěla jsem taky, záviděla jsem jim, ale oni už na mě koukali jako na póvl, kterej nezajistil pietu.

Pak už si moc nepamatuju, jenom že jsem byla s kamarádkou někde na venkově, jen jsem na něj myslela a bylo mi smutno...

Ráno, když jsem se probudila mi bylo divně. Cítila jsem se špatně, depresivně, což se mimochodem cítím pořád. Nevím, jestli to mělo být varování před nečím, nebo jestli to bylo opravdu naše rozloučení. Třeba už to tu zvládnu sama a už tu oporu nepotřebuju, já nevím.

Péťo, jestli si ještě se mnou, prosím, dej mi odpověď, nebo znamení? Cokoliv, prosím.....

Myslete si, že jsem blázen, ano jsem, to přiznávám. A hlavně nechápu, proč se to stalo a proč je mi teď tak špatně, fakt že jo.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jezek Jezek | 27. března 2014 v 1:30 | Reagovat

Myslim si,ze jsi neprisla o sveho andela strazneho,byl s tebou kdyz jsi to nejvic potrebovala,chytil Te za ruku a dovedl az tam,kam to bylo potreba,aby ses dala dohromady,ukazal Ti cestu a ty jsi to vse zvladla,vytahl Te ze dna a vi,ze jsou zde lidi ktery Te maji moc radi a jsou pripraveni a ochotni ti kdykoliv pomoct,stoji pri tobe a mozna jen je to pocit,ze uz musis jit sama a dal a ze jsi pripravena to zvladnout.Neboj se toho,dodej si trochu odvahy a nepodcenuj to.Ty to zvladnes,on Ti veri a ja take!!!!!!!

2 Medard Medard | E-mail | Web | 29. března 2014 v 13:33 | Reagovat

Většinou odcházejí, když naznaj, že už je nepotřebuješ... A jsou většinou tak arogantní, že jim vůbec nezáleží na tvém vlastním pocitu, že je potřebuješ, protože oni už se rozhodli a mají vlastní názor na věc a dělají to z toho nejlepšího přesvědčení a nenechají se tebou ovlivnit... Ani nedokážu posoudit, jestli je to od nich sobecké nebo ne, když to dělaj s těmi dobrými úmysly... každopádně myslím, že ti rozumím a doufám, že to byl jen planý poplach ^^

3 bludickka bludickka | E-mail | Web | 25. dubna 2014 v 16:11 | Reagovat

Zvlastni, nevim co k tomu rict. Snad jen prat ti, at se brzy citis lip.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)