Bylinky

22. června 2014 v 22:01 | Ravicu |  Stalo se u blázna ...
Miluju bylinky snad odjakživa. Nevím proč, ale tolik mě fascinují. Možná jejich skrytá síla, pevné kořeny a léčivé schopnosti. Jejich pěstování je ovšem kapitolou na několik á čtyrek!




Není to tak dávno, co jsem si řekla, že to zkusím znovu. Vysadit a pečovat! Před pár lety, vlastně když jsem se přestěhovala, jsem za oknem nějaké měla a docela jsem se o ně zvládala starat. Postupem času jsem na ně začala kašlat, asi to bylo v období před prvním vyvrcholením deprese, takže se nedivím, že mi chcíply, protože já málem taky pošla...

... Od té doby jsem občas měla nějaký ten záchvěv, snahu, ale nevydržela jsem to. Teď zřejmě přišel ten čas, kdy bych mohla zase něco pěstovat. A jak jsem smýšlela, tak jsem učinila. Moje okenní parapety jsou obsypané bylinkami a musím to zaklepat, daří se jim dobře. Navíc jsem přibrala do své sbírky rajče, jahůdku a teď jsem zkusila lesní malinu....

.... Jsem překvapena, chtěla jsem malé rajčátko, protože u mě to, co není za oknem nikdy nevydrží. Asi špatné klima, ale opravdu je to tak, přes to, že mám místnosti prosvětlené, jakmile kytka není na parapetu, je automaticky mrtvá! Ale zpět k rajčeti! To malé rajčátko, co jsem chtěla už má dva metry a přitom má menší květináč. Třeba po něm za chvíli vylezu do oblak, jako Alenka v říši divů. Hlavně jsem zvědavá, jestli budu mít letos nějaké to rajče. Zatím to vypadá slibně, dokonce už se nám dělají květy a kvítky, ze kterých by měly vyrůst ty dobroučký červený kuličky :)

... Kapitola další, je jahůdka. Malinkatá jahůdka, kterou mám spíš pro radost. Tenkrát jsem jí dostala od mamky mojí kamarádky, i když vlastně maminka je taky moje kamarádka :) Chudák bědovala rukama, že sice jahody má, ale žádná z jahod jí nepne. Když jsem jí řekla, že já tu jahodu omotávám kolem všech klik na okně, přibíjím hřebíčky v okolí, abych ty šlahouny měla za co chytat, málem měla infarkt. Všichni víme, jak tahle jahoda dopadla. Teď mám jahody shodou okolností přímo od kamarádky, moc mi jí nechtěla dát, že je opelichaná, ale přemluvila jsem jí, že se třeba chytne. Potvora se chytla. Sice už asi nebudou šlahouny, ale já je nepotřebuju, budu se těšit, až sklidím svojí tradiční jednu jahůdku radosti :)

... Ze stejného důvodu jsem dneska v lese hledala malinkou malinku. Nakonec jsem jí našla a tak krásně se mi jí podařilo vydloubnout i s kořínky - už je v květináčku. Doufám, že mi bude dělat radost, jako mi dělaly jahůdky (jahůdka).

... Další úspěch vychází z neúspěchu. Před rokem, dvěma? Kolegyně mi přinesla mátu a i s dřívkem, jak já říkám - prostě mátovej stromeček, když jsem se k ní nedávno dostala, už se nedala zachránit. Co mi dalo práce sehnat novou mátu. Nikde nebyla k sehnání, asi nějaká místní krize. Nakonec jsem si jí koupila v supermarketu a rychle jsem jí běžela přesadit, aby nechcípla, páč všichni víme, že kupovat bylinku na pěstování v obchoďáku je jako koupit si svatozář v pekle. Abych to zkrátila - daří se jí dobře, hezky se rozrůstá, dobře chutná a má se k světu!

... Co jsem si moc přála, byla levandule. Jenže v místním Baumaxu měly všechny od 300 ká-čé výš, copak to by mi nevadilo, ale musela bych si v těch levandulích ustlat. Opět jí mám a daří se jí dobře a dokonce je opět ze stejného supermarketu jako máta. Asi jsem vážně blázen, ale pohled na ní mě neskutečně uklidňuje.

... Pak tu máme meduňku, pro mě nezbytná uklidňující bylinka, šajvěj, rozmarýn, stevie - všechny prosperující - všechny byly přesazené....

... Pak tu mám ale kapitolu, kterou ne a ne překonat - vysadila jsem svou vlastní mátu, meduňku a libeček. Myslíte, že tam něco roste??? Libeček začíná trošku vystrkovat růžky, ale jinak ticho po pěšině, prázdnej květník. Spíš hlínovitej květník. Zkusím to příště znova. Nebo se třeba stane zázrak a něco ještě vyraší....

Příroda mě vždycky fascinovala, vždycky mě nabíjela, vždycky jsem z ní měla respekt, ale nikdy jsem se jí neuměla pořádně otevřít a zjistila jsem, že to neumím stále, nebo alespoň tak, jak já bych chtěla. Pěstování mi dvakrát nejde, v přírodě se prakticky vůbec nevyznám.

... Dneska jsem byli s mojí the best přítelkou na bylinkách! Nejenom, že po okolí jich tu moc není, stejně tak co do pestrosti, horší je, že člověk prd pozná. Nuže něco jsme nasbírali. Další věc, kromě sušení nic jiného s bylinkami neumím (když je nepočítám jako igredienc v kuchyni). Nasbírala jsem nějaký bezinky, tak je luhuju a zkusím sirup, jsem zvědavá, co mi z toho vyleze, naštěstí záchod je bezedný! Co mě mrzí je, že jsem chtěla zkusit udělat jitrocelový sirup, jenže my blbky jsme sbíraly květy (jestli je to květ), ale ono je potřeba listů! Tak snad příště! Sama chodím akorát na kopřivy, které pak piju nebo si jima přelívám vlasy v kombinaci s citronem a žloutkem - můj vrcholný výtvor!

... Obdivuju správné bylinkářky a kořenářky, které z bylinek umí vykouzlit zázraky a to doma a ke všelijakému použití! Zrovna jsem přemýšlela, že bych zavedla nějakou přírodní rubriku - kecání o nějakých bylinkách, návody na ošetření vlasů, pleti, sirupy, no co já vím, prostě všechno v jednom! Ještě o tom popřemýšlím a to dlouze!

..... a tady bych si chtěla někdy jen tak bezstarostně sednout......

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)