Střípky

17. července 2014 v 16:17 | Ravicu |  Stalo se u blázna ...
Milý bláznův deníčku, měla bych se s tebou podělit o něčem normálnějším, než jenom o tom, co se mi honí v bolavé hlavě a kope do rolámané duše. Třeba se spolu konečn zasmějeme.



Šla jsem kdysi do Baumaxu a hledala jsem nějakou malou rostlinku, která by přežila mojí péči a zároveň vyplodila něco, co se dá sežrat. Na etiketě stálo - keříkovité -balkonové rajče, malé - moc by mě zajímalo, kde tuto chytrou informaci vzali. Moje okna jsou vyšší, než klasická okna bývají a to rajče je téměr u stropu. Dobrá zpráva je, že už mám malá zelená rajčátka!

Opět mě vytočilo do nevídaných obrátek české zdravotnictví, zejména ty největší svině - pojišťovny! Psychiatry natolik limitovali, že nemohou předepisovat tolik léků a tak pokud chci zůstat u svojí doktorky, musím zaplatit poplatek litr za rok. Neříkám, že bych se z té sumy zhroutila, ale mě jde o princip. Za chvíli tu budeme mít debilní Ameriku - nemáš prachy, chcípni!

Taky jsem si myslela, že jsem se v jednu chvíli totálně zbláznila, ale bylo mi to vyvráceno. Jen jsem tomu ted věřila, protože z úst odborníka to zní vždycky líp!

Další třešničkou na dortu je, že se ze mě stal zloděj. Ano, čtete správně! Kradu v parku růže! Chtěla jsem zkusit udělat domácí růžovou vodu. Docela se povedlo, ale až půjdu příště na lup a hokus pokus zopakuju, budu postupovat jinak, udělala jsem spoustu chyb a zbytečně! Když už jsme u těch bylinek, právě jsem vyndala z francovky levanduli a rozmarýn - přírodní repelent proti klíšťatům. Tak jsem zvědavá.

Na závěr Vám napíšu pecku století, která se mi stala a po které určitě lehnete smíchy, to se totiž může stát jenom mě! Přišla jsme takhle jednou po noční domu a měla jsem plno práce. Pro mě toto rčení znamená, jít si na chvíli zchrupnout na gauč a pak jít makat. Vzala jsem si čokoládu, že se odměním předem a začala cucat. No, s tou čokoládou jsem usnula a jak člověku teče slina, tak mě tekl asi vodopád, protože jsem se vzbudila a tu čokoládu jsem měla snad všude! Na ksichtě, na rukách, ve vlasech na přikrývce, na tričku. Ještě, že jsem měla zavřené okno, asi bych jinak byla obalená vosama!

A abych to shrnula, nejsem ani v půlce svého šichtového maratonu a už jsem docela odbouchlá, bude to veselé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)