It´s behind my control na TT "Za hranicí reality"

5. září 2014 v 19:30 | Ravicu |  Můj život za sklem
Jako vždy jsem dlouuuuze přemyšlela co na toto bezvadné téma zplodit. Musím se přiznat, že poslední dobou mi nějak chybí nápaditost. Mimo realitu se ocitám takřka denně, je to totiž nejlepší únik a relax, co znám!


Napadlo mě, že plno filmů sedí na tohle téma, oni se nám totiž rozrostly jak houby po dešti, ale zavrhla jsem to! Byl to běh na dlouho trať, ale pro inspiraci si můžeme jmenovat pár filmů, napadá mě třeba:

Počátek, Hranice života, Dokonalý smysl, Ostrov, Mrtví jako já, Saw, Podivuhodný případ Bejnamina Buttona, Paranormal activity, Svět podle Prota


Byli bychom tu strašně dlouho a je nemožné vzpomenout si na všechny filmy. Jejich pojítko spočívá v tom, že příběh je sice situován za hranice té "pravé" reality, když se na něj podíváte z jiného úhlu, zjistíte, že to zase tak daleko od reality není, po příadě Vás napadne, co když to realita je?

Co si budeme povídat, asi ani nemusím říkat, že jsem chtěla dokonce popsat nějaké své zážitky, stavy a nebo svůj vlastní svět, který je opravdu hodně, ale hodně daleko od reality! Ale koho by to pořád dokola zajímalo?! Navíc mé poslední články se štítkem mé diagnózy se opakují jak rozbitý kolovrat...

Řekla jsem si, že ač jsem břídil, zkusím se podívat do svých fotek, nebo vyfotit něco nad-reálného. Výsledek stojí za ***** ale důležité je, že realita... "It´s behind my control" (Hláška - Nebezpečné známosti 1988)

Typické pro nás, kteří se ocitáme často mimo realitu, je jakási neschopnost sladit se s pozemským časem. Nikdy jsem nebyla schopná správného časového odhadu. Dodržování času v rámci slušného vychování mi nikdy nedělalo potíže - naopak, stepovala jsem "tam" třeba o půl hodiny dříve!


Dalším společným jevem je časté zahledění do nebes. Někdy tam vidíme rozmanité přírodní hrátky, jindy znamení a jindy prostě jenom zapřemýšlíme, cože tam nahoře je!


Nedávno jsem zahlédla tenhle úžasnej jev - říkala jsem si - ApoCOOLipsááááá


Žádné se nekonala, naopak, vznikla další pěkná fotka


V neposlední řadě květina které jsem nikdy nepřišla na chuť, ač práve ta je ideální pro fantazírování, třeba pro toulky historické. Růže - odvěká květina, kterou opěvovalo tolik básníků a spisovatelů, květina, která byla poctou, pokud jí nějaká z dívek dostala, často zdobila trůny...


Nakonec fotka, která mě vždy a zaručeně hodí do reality! Ovšem po pracovní době se opět vracím do svého světa, světa alá Chicago Hope

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | E-mail | Web | 5. září 2014 v 21:21 | Reagovat

Zajímavý článek :) to s těmi filmy je dobrý nápad.

2 Zbyněk Rybička Zbyněk Rybička | E-mail | Web | 6. září 2014 v 5:14 | Reagovat

Ty obrázky jsou moc pěkné. Taky se někdy dívám do mraků a snažím se vyčíst, co se nám nebesa snaží sdělit.

S tou bipolární poruchou jsme na tom možná podobně. Mně se třeba někdy stávalo, že jsem se třeba půl hodiny, hodinu s někým bavil, bylo mi s ním (nebo s ní) moc dobře a pak jsme se museli rozloučit a v ten moment jsem měl skoro bych řekl depresi.

Taky se mi stalo, že jsem měl před sebou těžkou práci, kterou jsem musel nutně dokončit, ale cítil jsem tak neskutečný KOPR, že jsem kvůli tomu musel na pohotovost k psychiatrovi. Pak ale šéf řekl jednu jedinou větu, která mě v ten moment úplně otočila a já jsem začal s nadšením makat jakoby se úplně změnilo okolní prostředí.

Co se stává tobě?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)