Hlasím postupný provoz

21. června 2015 v 4:14 | Ravicu |  Stalo se u blázna ...
Moji virtuální přátelé, po dlouhé době době se opět hlásím do pisatelské zbraně. Jedno studijní martirium mám za sebou, to druhé sice stále probíhá, ale vzhledem k jeho "nárazovosti" si myslím, že občasné slintání do blogu, je reálné.


Tedy úspěšně jsem dokončila "bakaláře", což má pro mě efekt titulu před a titulu za jménem, aneb jak říkám, že do jednoho bliju a do druhého si utírám prdel. V našem zdravotnictví ani s ničím jiným nelze počítat. Ale tak dětský sen se uskutečnil, teď ještě dodělat tu specializaci v intenzivní péči a dítko si splní svůj sen kompletně. Jen poslední dobou začínám vážně bilancovat a balancovat s tím, jestli se mi v tom snu chce pokračovat. Personálně je "nás" čímdál míň, práce je čímdál víc, protože lidé jsou nemocní čímdál víc a lékaři se cítí stále více jak bozi - velké ego, nulové znalosti a neetické zachraňování velmi starých a nemocných a pak samozřejmě celková funkčnost velkého kolosu zdravotnictví. Jeden z mých velkých konfliktů, co mě poslední dobou sužují. Chcete něco dělat, bavilo by Vás to, ale propadáte beznaději a na druhé straně ani nejste schopni odejít, právě proto, že Vás to baví. Věčně začarovaný kruh....

Co se týká mé duševní pohody, poslední dobou nemám moc šťastné období, ač bych měla mít. Možná dojezd urputného stresu, vypětí fyzických a psychických sil.... dlouhou dobu jsem měla pocit, že mám vyčerpaný i záložní zdroj. Včera jsem kupodivu zaspala i na noční, no kdo tohle umí?! Nemůžu říct, že by mi bylo totálně špatně, ale dobře mi také není. Třeba se to ustálí (musí).

Mimochodem už ani nevím, jak ten můj blog vypadá. budu se muset kouknout a zjistit něco o svých nových rubrikách, které jsem zprovoznila ještě před odstávkou blogu.

Následující týden bude taktéž náročný, pro opravdu "úžasné" složení služeb. Tak ono i ten končící týden byl náročný, když nepočítám státnice, tak uklidit to Sarajevo, které se mi "udělalo" v bytě během toho, co jsem se učila na závěrečnou zkoušku, mi zabralo téměř celých dvanáct hodin. Postupné chlubení se a opíjení se (pšššt) atd atd.... Týden zakončen serií nočních služeb. Mám plno věcí, co jsem chtěla dělat, zatím mi úplně nevyšly a když jsem měla volno, zvládla jsem pouze nepřítomně zírat doblba. Ale jednu věc jsem zvládla. Hned jsem se vrhla na čtení nové knihy o Péťovi a za tři dny je dočteno. Krásně nápsáno, i když některé pasáže jsou příliš vysvětlující (což je jenom můj osobní pocit). Celkový dojem je takový, jaký jsem očekávala..

Prozatím se tedy loučím a jsem zvědavá na vývoj následujících dnů....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Linda Linda | 25. června 2015 v 8:40 | Reagovat

Dobrý den, to je skvělé. Rada jsem četla Váš blog. O Vašich/mých trablích, zdarech a nezdarech..Člověk vidi, ze v tom není sám..budu se těšit na další články. L.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)