Old Vinnetou

23. července 2015 v 1:16 | Ravicu |  Mezi nebem a zemí
Nuže, další z mých nadpozemských zkušeností o kterou se s Vámi chci podělit. Článek pojmenovávám podle perly, která vypadla z mé nejlepší přítelkyně...


Už jsem měla po státnicích a chystala se opět po studijní dovolené do práce. Byla jsem pořád poměrně unavená. Nuže vaření jsem přesunula na další den a šla spát, jakoby mě do postele kromě únavy táhlo ještě něco jiného....

Zase ty sny. Když jsem se ráno probudila, vůbec jsem nechápala, co to zase mělo znamenat a pořád jsem přemýšlela nad obsahem, který Vám nyní stručně nastíním. Chodila jsem do jakési hard školy, kde jsem se mimo jiné učila jízdu na koni přes překážky. Měla jsem úraz a skončila jsem v nemocnici. Chvíli jsem byla při vědomí v našem reálném světě a chvílemi jsem upadala do bezvědomí a nacházela na onom světě, dá-li se to tak říct....

... Potkala jsem tam kamarády, kteří mi kdysi umřeli (jenom snoví kamarádi) a začali jsme se dohadovat, jak umřel Lex Barker (Old Shatterhand). Pak najednou zmizeli, chvíli jsem bloudila a objevil se on. Ano, Lex Barker a dokonce byl oblečen jako onen famózní "Olda".

Podíval se na mě a povídá: "Měla jsi pravdu, přesně takhle to bylo."

Úplně jsem nechápala, proč mi to říká, ale on pokračoval. Nepamatuju si přesně, co všechno mi řekl, ovšem pak zazněla ta věta: "Jsem rád, že už tu nebudu sám"
Vůbec jsem nechápala, jak to myslí, tak jsem se ho zeptala: "Myslíš mě? Už jsem mrtvá?"
On se usmál a řekl, že mě tím nemyslel a že to později pochopím...

... Z celého snu jsem byla tak zmatená. Následoval ještě vcelku pestrý děj událostí, který si nepamatuju, ale teď mi tak dochází, že jsem zahlédla i Pierra Brice jako Vinnetoua. Ráno jsem se vzbudila se zvláštním pocitem a celý den mi sen vrtal hlavou. Na nic jsem nepřišla...

... Když jsem dovařila gáblík, řekla jsem si, že si před noční ještě na chvíli lehnu. Nechala jsem puštěné rádio, což nedělám a ani tolik rádio neposlouchám, ale nechala jsem ho hrát. Pomalu jsem začínala usínat, když se z rádia ozvalo: "Dnes je smutný den pro všechny milovníky Mayovek. Světem již proletěla zpráva o úmrtí Pierra Brice, legendárního představitele Vinnetoua."

A v tom mi cvaklo. Najednou se mi moje linie spojila. Měl si pravdu Lexi, už nejsi sám. Dodnes nechápu, jak se mohlo stát, že to říkal právě mě. Musím říct, že mi pěkně zamrazilo. Když si ale zpětně vzpomenu na náš rozhovor, viděla jsem v jeho očích smutek i radost a on sám byl velmi příjemný. Možná se chtěl podělit o tu nemilou, pro něj částečně milou zprávu. Nevím sama, co si o tom mám myslet, je to zvláštní a přitom krásný pocit.

Nicméně, ať je to jakkoliv, děkuji Lexovi za tento zážitek a důvěru.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)