Recidiva (David Koller)

7. října 2015 v 3:22 | Ravicu |  Umění, co mě hřeje
Moje rozporuplná slepičí platonická láska. Nevím, jak jinak upřímněji popsat své pocity, které se navíc teď vpletly opět do mého života v podobě nového alba ČeskosLOVEnsko a klipem k písničce Recidiva.


Když tehdy začínala Lucie, to si snad ani nepamatuju, zase tak stará nejsem, ač si tak připadám, pořádně jsem Dejvida začala vnímat kolem 11 let, tedy na počátku mého krizového období, kdy se mi už totálně pohroutil už tak nahnutý svět. No co Vám budu povídat, kdo mě zná, pak ví, že Dejvid je pro mě to pravý. Průzračně modrooký, velmi osobitý, nevšední, originální a perfektní muzikant....

... což mě tak napadá, že musím udělat nutnou odbočku. Už tenkrát se fanoušci Lucie dělili na kollerovce a kodymovce. Zažila jsem to na vlastní kůži. Již pubertální střeva jsme se svojí spolužačkou hltali nějaký koncert, co měli na VHSce a to v dost vyjebaný kvalitě. Už tehdy jsme se hádali, kdo je lepší, krásnější a úžasnější. Jo, to byli léta, kdy všechny bolesti dokázala překrýt pubertální zhovadilost. A takových lidí bylo v okolí víc a dodneška to občas zaslechnu, ale dál k tématu...

... Skončili jsme u průzračný modrookosti? Kurva, to nezní moc dospěle! Ale tak co, jsem jen slepičího pohlaví! Nuže, to že mě zaujal takovej kousek není zkrátka vůbec divný. Pamatuju si, jak jsem ho prvně viděla sedět za bicíma a ječet "vona řiká nééé" - spadla mi čelist a ocitla jsem se v tranzu. Jako správnej introuš jsem si všechny ty pocity hromadila pod peřinou a snila si svůj pubertální sen o tom, jak "já řikám joooo". Jeden čas jsem vážně nedala bez Dejvida ani ránu!

... Čas a sny se rozplynuly, svět přede mnou zůstal zkurvenej a stejně zkurveně jsem na tom byla i já. Kromě toho pohnojenýho života, se mi začaly projevovat moje super stavy spojené s bipolární poruchou, s kterou souviseli moje "recidivní" problémy! Tehdy ale nebyla na světě žádná Recidiva. Dodnes mi v hlavě zní "Mizerná láska, dobrý pití" a tak nějak jsem to vedla... Občas mi ujelo moje hystericko-diagnosticko-pubertálně - "Proč mi to kurva zpíváš, jestli se tak cítíš ty, já nechci, nenávidim tě ..... pláč .... miluju tě..."

... Když na to teď myslím, žila jsem tak trochu muzikantsky - bohémský život, jen beze slávy. Takže totální nekázeň, chlast, slast, orgie, zkouška některých drog a do toho moje vnímavá a přecitlivělá povaha a u tohodle všeho mi i Dejvid ve výčtu mých oblíbenců dýchal na záda. Běda, jak se někdo netrefil písničkou. Buď se trefil do smutku a ten mi vydržel kurva dlouho i s flaškou v podobě "mizerný lásky" akorát ještě zkurvenějšího pití, popřípadě "už v tobě nikdy nechci spát" - a nebo se trefil do mého utrženého řetězu a byl to "sex je náš" a dělal dobře všem v okolí...

Dodnes nevím, co jsem já a co moje bipolárka... zpět...

Z jiného hlediska, jako každý individum, tak i Dejvid mě umí pěkně vytočit do ruda (to by se mu asi nelíbilo), dobře, tak do běla! Proč? No politika přece! Ne, klid, nejsem zasranej komouš! Ale mistr můj milovaný Koller si taky do tý huby nevidí a tím, že žije v úplně jiným světe si to patrně ani neuvědomuje, což mu člověk nemůže mít za zlý, ale pokud se objeví s nějakým mega projevem, radši to nesleduju i když v tom základu často souhlasím. A co mě vytáčí?

Koncert na podporu amerického konvoje - si dělá prdel ne? Předtím jsme lezli do prdele rusákům, tak teď polezeme amíkům, no to je pecka! Chápu, užil si zákazy, příkazy, hnus, ale tím spíš se divím, že nevidí, že Amerika nemá s demokracií společnýho vůbec nic. Jestli si myslí, že pan Šláfenberg by byl dobrým prezidentem, neberu mu to, ale pro mě je to člověk, kterej si nepamatuje ani českou hymnu, to u mě udělalo obrovskou stěnu a mimochodem, tím, že je kníže a má dost, zaručuje neúplatnost? Sorry Dejvide, musím se smát a podoknout, že v českých zemí měl tento rod vždycky jiné snahy, než zájmy Čechů. Líbí se mi počin Gypsy Love, ovšem následující výrok, dejte peníze našim Romům a uvidíte - no já vidim, bydlím ve velmi dark čtvrti a je to super, všechno rozmlácený, ani policajti tam nechodí, šlape se tam, haranti chodí krást k vietnamcovi do večerky, smutné a to zrovna já nejsem rasista, naopak jsem multikulturně založený člověk, mám ráda nejen Romy, ale i kohokoliv jiného a pokud se ke mě kdokoliv chová slusně a pohybuje se v mezích zákona, je mi jedno i kdyby byl fialovej s růžovejma puntíkama.... Vím, kde je ten problém, ve svém okolí se setká s Romy, kteří tvrdě bojovali, měli to strašně těžký, právě pro tu zkurvenou diskriminaci, ale nic nemá jednu stranu mince, ta druhá a ta je častější, bohužel, popsaná výše....

... Fuj, pryč od politiky, zpátky k umění! S větším či menším zaujetím sleduju Dejvidův vývoj po rozpadu Lucie. Někdy mě osloví míň, někdy víc, ale pořád se mi do života motá. A teď mi pro změnu vypálil kráter do srdce. Poslední album mě totálně dostalo a je to moje srdcovka. Nejdřív jsme všichni slyšeli Gypsy Love, o který jsem si myslela, že mi nesedla, ale chyba lávky, jen jsem neměla čas si jí v klidu poslechnout. No jasně, že jsem pak zvlhla po důkladným poslechu, jak jinak. Pak jsem slyšela Ani ty ani já, další sedmé nebe a pak přišla Recidiva. Řvala jsem u toho, jak magor, protože se mi automaticky vybavovaly všechny moje zkušenosti a zhovadilosti, z nichž některý jsem schopna opakovat i teď. Když jsem se dozvěděla, že se natáčí klip, napjatě jsem čekala. To, co natočili mě rozsekalo na sračky. Několikrát jsem si to pouštěla dokola a říkala jsem si, že to není možný, probudili moje niterný pocity a já řvala a řvala a řvala jako ta kráva! Nebudu sem dávat odkaz, najděte si to na youtube, já bych zase slzela...

Můj oblíbený úryvek:
Couval jsem před tím, že prej už nejsem kým jsem byl
Z jednoho domu hrála zatuchlina
Vedle chlapík, pianem voněl, svý sny pil
Teď si jen přiznat, že už nikdy žádná jiná

Dále spojení - "malá noční recidiva" a "jsi moje malá milá" a u mě doma je vymalováno...

Co nebylo na youtube, jsem si podle stáhla, za což by mi Dejvid utrhnul hlavu, ale klid, já mám finanční plán! Ačkoliv my ve zdravotnictví ty prachy přehazujeme vidlema, nějak si nemůžeme dovolit náhlá větší vydání! Tož první měsíc jsem si pořídila tričko Psychopat (politická písnička z alba, která se hodí i k mé diagnóze) a teď mám objednanou Recidivu - stejný triko, jinej nápis. A po Vánocích si chci objednat desku, nebo možná napíšu Ježíškovi :)) Já, milovník desek musím tenhle skvost mít na desce! Takže sorry Dejvide, že jsem si to stáhla, ale doufám, že tě můj plán uklidnil!

Ještě mám na srdci malý doslov. Nevím, co se dělo, nebo děje, nebo prostě jenom blbá náhoda. Jak už jsem napsala v jednom zářijovém článku, tak letos konečně a zase přijel Dejvid zazpívat na slavnosti našeho města. Hned jak vylezl na podium, všimla jsem si, že něco není v cajku. Že bývá nervozní, pochoduje a divně se ošívá to víme a to na něm taky miluju, ale tentokrát to byl zkrátka jinej člověk. Nejen, že pochodoval sem a tam, ale pořád odposlech z uší, pak zpátky, pořád dokola, nejmíň desetkrát, tak si říkám, jestli mu to špatně nenazvučili, čert ví v tom fofru. No s publikem ze začátku téměř nekomunikoval, asi až po půlce jeho obvyklými slovy "Máte se rádi?" a povzbuzováním ke zpěvu "A pojďte". Byl celkově takovej unavenej, řekla bych až jetej. Za bicí usedl jenom jednou a měl dost. Dřív si pamatuju několikero songů za bicíma. V jednom svém chronicky známém songu zapomněl text, což mi značí nějakej problém. Jak jsem řekla, z celého koncertu jsem neměla dobrý pocit, něco se mi nezdálo a možná se mi to jen zdálo, ovšem když jsem viděla záznam koncertu Českého rozhlasu, Znovu 89, viděla jsem skoro to samý, co jsem viděla u nás. Mimo jiné se Dejvid ani netrefil do své vlastní písničky a textově hodně dobíhal, což je opět u chronicky ohrávané písničky podivné a ještě navíc netrefit se, je u bubeníka trochu nevšední, ten se prostě musí trefit vždycky, navíc takovej formát jako Dejvid!

Mám několik možných rozuzlení - chlast, lajna, horečka a řekla bych, že to poslední není pravděpodobný. Že by taky nějaká osobní recidiva? Každopádně to mi na štěstí rozhodně nepřidalo. Naopak při pohledu na jeho skelný oči se mi dělalo úzko - skoro přenesená úzkost, ale to je zase můj psychopatickej problém. A takhle já to s Dejvidem prostě mám!

A tady Vám představuju fotku, ze který totálně vlhnu!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)