Vánoční ER (Michal Prokop)

24. prosince 2016 v 13:04 | Ravicu |  Umění, co mě hřeje
Po dlouhé době jsem se vypravila na nějaký ten koncert. Kdo by to byl řekl, že moje první články po tak dlouhé odmlce, budou oba kulturní. Na plno koncertů jsem se po těch školách chystala, jen ne všechny jsem stihla, ač z rozličných důvodů....


Vypravila jsem se na tradiční Vánoční koncert Michala Prokopa do Fóra Karlín. Důvodů bylo mnoho. Konečně si žiju :-D na vánočním koncertě jsem nebyla, zbožňuju Michala Prokopa, chtěla jsem vidět úžasné Město ER naživo! Myslím, že Michal Prokop je hodně známou osobností, ale přesto tradičně pár slov...

Něco málo o Michalovi

Český rockový zpěvák, hudební skladatel, také bývalý politik ODA, moderátor a kulturní, řekněme hodnostář? Já myslím, že můžeme, jelikož je držitelem Řádu umění a literatury, což je francouzský řád udělovaný francouzským ministrem kultury a za významné zásluhy na poli literatury a umění (jeho držitel nemusí být francouzský občan).

V roce 1968 vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, jenže bez diplomu a titulu Ing., ale v roce 1988 to napravil, ovšem v oboru kulturologie na Filozofické fakultě UK.

Jeho domovskou skupinou je Framus Five, ve které začal vystupovat v roce 1963, ale název "Framus Five" dostala skupina až později. Nejdříve působil jako kytarista, od roku 1967 se přesunul do popředí jako zpěvák. Pokud máme škatulkovat skupina se žánrově orientovala na soul, rhythm and blues, což je patrné na debutovém albu z roku 1969. Později zaznamenáme prvky tzv. art - rocku (Město ER). Pak přijal angažmá v divadle Semafor.

V 70. letech byla doba zlá, takže se Michal zkusil zapojit do popu, což mu evidentně nesedlo. Sám toho období považuje za "temné" a dokonce se za něj dodnes stydí (pro Michala je typická důkladná sebekritika :-) ) Na přelomu 80. a 90. let obnovil činnost Framus Five (tehdy Framus 5) s albem Holubí dante, které také považuje za nevydařené. Já bych to tak černě neviděla :-) po tak dlouhé době navázat na nepřekonatelnou éru uvolněných šedesátek je velmi náročné a povedlo se to málo komu, než zjistil, jak to dělat :-)

V uvolňujících se 80. letech Framus 5 vydává triádu kritikou oceňovaných alb: Kolej Yesterday (1984), Nic ve zlým, nic v dobrým (1987) a Snad nám naše děti… (1989).

V roce 2007 byl uveden do beatové síně slávy.

Po sametové revoluci působil jako československý politik a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění. Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů (volební obvod Praha) za Občanské fórum. Po rozkladu OF v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu ODA. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.
Od roku 1992 vykonával funkci náměstka ministra kultury. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za ODA a poslanecký mandát držel do předčasných voleb roku 1998. Zastával funkci předsedy Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

V letech 1998-2001 byl ředitelem projektu Praha - Evropské město kultury roku 2000. Na konci 90. let uváděl politicky orientovaný pořad Nic ve zlým v televizi Prima.

Od roku 2000 moderoval v České televizi do prosince 2013 televizní talk show Krásný ztráty. Vydal také knižní podobu těchto televizních rozhovorů ve dvou knihách.


Pod lupou: Město ER

Druhé a zároveň první (i poslední :-) ) české art-rockové album Framus Five. Vydáno bylo v roce 1972. První verze obalu (fotograf Alan Pajer) však byla zakázána. Text k titulní skladbě napsal básník Josef Kainar a na první pohled je patrný biblický odkaz. Když se komoušům rozsvítilo a národu zhaslo, stáhli album z distribuce.

Od 90. let se album dočkalo několika reedic. V srpnu 2016 se deska dočkala svého čtvrtého vydání, tentokrát v luxusním digipacku a dokonce i v podobě vinylu. Do roku 2016 Město ER nikdy nezaznělo živě a právě v tomto roce, kdy Michal Prokop oslavil 70. narozeniny, jsme se dočkali i živého provedení.

Skladba však zazní živě jenom dvakrát. Poprvé na festivalu na hradě Loket - Krásný ztráty Live 70 - festival je v podstatě oslavou jubilejních kulatin Michala Prokopa a podruhé právě ve Foru Karlín, jako pražská premiéra spojená s křtem CD boxu Už je to napořád (2000 - 2012), které navazuje na předchozí CD box Pořád to platí (1968 - 1989), a tak Michal Prokop uzavírá veškerou svou tvorbu.

Michal zde poprvé zpívá česky a když vzpomíná, řekl, že měl tehdy velký problém se zpívanou češtinou. Jednak do té doby zpíval jenom anglicky a jednak zpívat česky je fakt těžší, než zpívat anglicky. Ale vzpomínek je víc. Tehdy mu prý ani nedošlo, že se jedná o nějaký biblický odkaz, text se mu prostě hrozně líbil, oslovil ho a cítil, že je to "ono". Stejně tak ho ohromilo setkání s Josefem Kainarem, kterého do té doby znal pouze z čítanky. Nahrávání alba provázely velké problémy, kapela se rozpadala, nahrávalo se nadvakrát, druhá část byla natočena až po roce. V roce 2016 pánové zjistili, že notový záznam se nedochoval a tak museli všechno poctivě vyposlouchat, vyvzpomínat a poskládat dohromady.

Město ER opravdu existovalo, ale jmenovalo se UR !

Ur bylo město ve starověkém Sumeru. Později se také nazývá Ur Kaldejský (Chaldejský). Nacházelo se v dnešním Iráku v Babylónii, jež byla později obsazena Kaldejci. Je to rodiště Abrahámovo - Abrama ( zmínky v bibli najdeme zde: 1.Moj. 11:28,31; 15:7; Neh. 9:7; Sk 7:2,4). Vykopávkami se tu přišlo na chrám, zasvěcený lunárnímu božstvu. Město existovalo už v nejstarší době babylonských dějin a bylo sídelním městem králů před založením babylonské říše. V době, kdy se Abraham narodil, bylo už město Ur patrně velmi staré. Vykopávky tzv. "královských hrobek", datovaných přibližně do období kolem roku 2500 př. Kr., odkryly nejrůznější cennosti: zdobené poháry, zlaté nářadí a královskou standartu Uru s vykládanými výjevy ze života v míru i za války. V době své největší slávy kolem roku 2100 př. Kr. byl Ur rozlehlé město. Moc jeho králů sahala směrem na západ až ke Středozemnímu moři. V tomto období byla postavena velká chrámová věž (zikkurat) na počest měsíčního boha Sina, kterého obyvatelé Uru uctívali. (zdroj: http://www.b-a-n.cz/ )


Michal a já

Musím se přiznat, že si přesně nepamatuju tu chvíli, kdy se stal Michal součástí mého života, za to do ní zapadl velmi intenzivně a myslím, že "už je to napořád" :-) . Ale byl to další z mých osobních boomů. Hlasový projev, nevšední hudba, nevšední vzhled. No jéjej, to je něco pro mě. Hudebně jsem se nejdřív setkala s albem Kolej Yesterday. Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším. Přišlo mi to dokonalé. Tak strašně zvláštní a originální. Do té doby a vlastně dodnes jsem nic tak fenomenálního neslyšela... Postup byl klasický - dítko v pubertě objevující bigbít, opět totálně unešené, poblázněné a krutě zamilované!

A zase tu byla ta doba stylem - Michal - pak dlouho, dloooouuuuho nic - a pak možná další problémy! Bohužel tehdy byl Michal zrovna v politice, takže se hudbě téměř nevěnoval, ale pamatuju si, jak vydal jedno album (Odněkud někam), kdy jak sám tvrdí, si odskočil od politiky k hudbě. Dostala jsem ho k Vánocům. Dodnes ho znám nazpaměť, ač texty nejsou moje silná stránka.

Mám ale hodně úsměvné historky, kdy jsem se několikrát s Michalem potkala. Jakožto dítko, když šel na ulici naproti mě, myslela jsem, že to se mnou švihne. S ním to zřejmě mělo tendence švihnout později, když ho neznámá pubertální slečna z neznámých důvodů pořád zdravila. Vždycky jsem ho tím pozdravem vyvedla z míry, vždycky koukal překvapeně a vůbec nevěděl, kdo a proč ho zdraví, ale VŽDYCKY na pozdrav odpověděl. Na jeho první nejisté a překvapené "Dobrý den" nikdy nezapomenu :-)

O to větším kómatem bylo, když jsem se s ním setkala v mé práci. Tady byl v pohodě on a já jsem ze sebe horko těžko plodila věty souvislé s nádechem smysluplné konverzace. Asi si musel myslet, že jsem totální dement, protože to, co ze mě padalo, to byl fakt echt gold. Ale na druhou stranu mám pocit, že později trochu změnil názor, když viděl, jak se mi klepou ruce, všechno mi padá z rukou, pokoktávám. Začal se usmívat a povídá: "Klid, sestři." No to tomu dal, snažila jsem se o nějaké rozumně vysvětlení mé neprofesionality, ale žádné nebylo, takže jsem se snažila zdržovat se u něj co nejméně :-)

Líbí se mi jeho názory, jsou rozumné a pravdivé. Opravdu úcty hodná je jeho sebekritika, jak pokorný člověk to je! Výrok "když jsem pochopil, že jako v životě, tak i v kapele, jsme posuzováni podle nejslabšího článku a tím článkem jsem tu já, musel jsem se obklopit lidmi, kteří jsou lepší, než já" mi otevírá ústa dokořán.

Pěkná a úsměvná je i jeho poslední odpověď na otázku, co by vzkázal fanouškům: "Hlavně aby nezblbli a ať zůstanou normální." Jeho smysl pro humor se mi též velmi zamlouvá, kór když k němu připojí svůj osobitý úsměv.

Koncert


Tak přesně takhle to vypadalo :-) Koncert začal tradičně, klucííí odehráli pecky a zlatým hřebem byl křest CD boxu a živé provedení Města ER s Karlovarským symfonickým orchestrem. Bylo hodně vidět, jak je Michal nervózní, až jsem měla pocit, že by od toho Města nejradši utekl :-) Nervozita byla hodně znát, začal zpívat trochu se zpožděním, byl hodně sevřený, ale nakonec se uvolnil, byl tak kouzelný! Mimo jiné mě rozsekalo, když Michal vysvětloval nám mladým, co je vinylová deska: "Takový kulatý černý plast, co hrál z obou stran."

Město ER vidět a slyšet naživo, to byl tak úžasný zážitek, který jsem moc ráda, že mám, protože naživo už se hrát nikde nebude (ono to technicky nejde, tahat s sebou symfonický orchestr :-D ). Měla jsem otevřenou hubu jako Kelišová :-D . Taky že byla standing ovation. Přidávalo se, jak jinak. Po posledním songu Krásny ztráty Michal vzpomněl na své zesnulé kamarády, mj. také na Radima Hladíka. Poděkoval nám, pak nám zase poděkoval a na konci nám poděkoval se slovy, že máme prostě vkus, když jsme přišli (to říkám pořád :-D ). A nakonec nás povzbudil a vyzval, ať vydržíme v této těžké době...

Koncert plny nádherné, poctivé a upřímné muziky, s vděčností a pokorou, radostí a humorem, s chvílemi mrazení a zamyšlení, plný emocí. Nadherné!

Odkaz na zkrácenou verzi studiové nahrávky ;-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
 












Autorská práva na blogu:
- obrázky v článcích jsou vkládány pomocí vyhledavače s vyjímkou rubriky "Můj život za sklem", tyto fotky pochází z mé dílny
- básně, povídky, recenze, informace taktéž z mé dílny
(Ravicu)